AS, tedy automobilové stříkačky jsou speciální požární automobily vybavené čerpadlem, ale na rozdíl od klasických CAS postrádají nádrž na vodu. Prioritním úkolem u takovéhoto automobilu bylo dopravit hasičské družstvo k místu požáru a rozvinout útočné a sací vedení za pomocí vezeného vybavení. V českých zemích se tyto automobily těšily velké oblibě především ve 20. a 30 letech 20. stol. a patřily do standardního výrobního programu všech vyznačných výrobců hasičských nástaveb (Smekal, Stratílek, Ebert a Hrček-Neugebauer). V poválečném období se s nimi setkáváme ještě jednou v masovějším měřítku a to v podobě legendární Pragy RN AS-16. Co se podvozků týče, tak byly využívány výrobky prakticky všech soudobých výrobců – počínaje Škodou, přes Tatru a Pragu až po dnes skoro neznámé značky Walter, nebo Zbrojovka Brno. Ze zahraničních kupříkladu Ford, nebo Studebaker. Pohon čerpadla, které se nacházelo buď v přední části vozu, nebo za zadní nápravou, byl vyveden z motoru auta.
Automobil, který má náš sbor ve vlastnictví, je Škoda 154/2. Vychází z klasického valníkového podvozku, který ve své podstatě odpovídá podvozkům limuzín své doby. Byl vyroben roku 1931 a můžeme na něm nalézt výrobní číslo 28427. Celkově se těchto automobilů podle dostupných pramenů vyrobilo cca. 750 ks a to s rozličnými karoseriemi. Vznikly malé valníčky, vyhlídkové autobusy, sanitky a samozřejmě hasičské automobily. Tento automobil prodělal v Čechách pod Kosířem, ve firmě pana Smekala, přestavbu již v roce výroby podvozku.Byla vytvořena nová karoserie, a to od čelního skla až po konec vozidla. Vytvořily se potřebné přihrádky pro hasičské nářadí a vznikla i místa pro 8 členů hasičského družstva (včetně řidiče – strojníka). Za zadní nápravu bylo instalováno to nejdůležitější - čerpadlo o výkonu 1200 l/min.(vyr. č. 10818). Dále byla na automobil připevněna nosná konstrukce, na níž byly uchyceny savice a hákový žebřík. Automobil byl hned po vyrobení nástavby předán do užívání SDH Kostelec na Hané, u kterého sloužil jako výjezdové vozidlo ještě v 70.letech minulého století (nahrazen byl tehdy velmi moderní Škodou 1203). Zajímavostí, které se týkají této automobilové stříkačky, je bezpočet. Např. během prvních 15 let své existence změnil celkem 3x poznávací značku. Ta první PB – 33071 byla přidělena hned po zaregistrování do prvorepublikového registru vozidel. Další PS – 21703 byla udělena Německou brannou mocí 11. února 1943. O 3 roky později, přesně 26. dubna 1946 získává další značku a to M – PV 1624. Ze vzpomínek starých hasičů se také dozvídáme, jak nebezpečné bylo jezdit na bočních sedačkách. Nejednou se stalo, že řidič vjel trochu prudčeji do zatáčky a část hasičů zůstala ležet na silnici. Škodu 154 s přesně takovou karoserií již patrně nikde jinde neuvidíte, ale např. ve stejném technickém provedení, ale s nástavbou konkurenčního výrobce Stratílka, je jedním z exponátů Národního technického muzea v Praze. V roce 2000 proběhla částečná renovace (zaměřená především na zprovoznění motorů). Do budoucna se plánuje kompletní renovace karoserie. Tento veterán je stále majetkem SDH Kostelec na Hané. Dodnes je pojízdný a plně akceschopný a v současnosti je jedním z exponátů hasičského muzea v Čechách pod Kosířem.
Rok výroby 1931
Charakteristika užitkový automobil s pohonem zadních kol
Motor čtyřdobý, zážehový, kapalinou chlazený, řadový čtyřválec SV, umístěný podél za přední nápravou
Zdvihový objem 1944 ccm
Výkon 23,5 kW (32 k)
Převodové ústrojí převodovka v bloku s motorem, pohon zadní nápravy spojovací hřídelí
Podvozek rám žebřinový, nýtovaný z ocelových U-profilů
Celkové rozměry 5100 x 1700 x 2020 mm
Hmotnost 2000Kg
Max. rychlost 60 km/h
Spotřeba 14 - 16 litrů na 100 km
Karoserie užitkové nástavby smíšené konstrukce s dřevěnou kostrou a plechovými panely karoserie
Vyrobeno kusů 750
